Na rozhlednu vede cesta lesem:

Schody do lesa

Je ohraničená a výletníci tak nezasahují do okolního lesa.

Cesta lesem

Většinu cesty má i dřevěnou podlahu.

Cesta lesem

Věž je v základně široká 7×7 metrů a ve vrcholové části se zužuje na šířku 4×4 metry. Nosné konstrukce ze smrkové tlakově impregnované kulatiny o průměru 20cm jsou ukotveny na čtyřech železobetonových patkách obložených sbíraným kamenem.

Rozhledna v mlze

Skelet je vzájemně provázán ocelovými styčníky spojenými šrouby. Věž má na vstupu opláštění se dveřmi zajišťujícími bezpečný přístup na věž.

Vchod na rozhlednu

Investorem a zadavatelem stavby je pod hlavičkou sdružení obcí Horní Vltava – Boubínsko obec Kubova huť. Konečná cena stavby se i díky průtahům s realizací a navýšení DPH pro stavební práce vyšplhala na cca 3 miliony Kč.

Rozhledna Boubín

Citováno z informační tabulky na vrcholu rozhledny:

Přestože jsme obdrželi dotace a sponzorský dar, připadá stále podíl na naši malou obec takřka 900 000 Kč.

Z toho důvodu se na Vás obracíme s prosbou o zvážení možnosti poskytnout příspěvek na stavbu rozhledny. Každý příspěvek pro nás bude velmi cenný jak z hlediska finančního, tak i po stránce morální.

Přispět na stavbu rozhledny je možné přispět zde na místě, nebo zaslat na zvláštní účet Obce Kubova Huť zřízený u České spořitelny: 644 899 349 / 800. Předem děkujeme a doufáme, že Boubínská rozhledna bude vždy jen a jen přínosem pro náš region. S hezkým pozdravem Zbyněk Klose, starosta obce Kubova Huť.

Boubínská rozhledna

Z rozhledny je pěkný výhled, ale bohužel ne v zimním období plném mlh.

Výhled

V dálce je vidět Temelín.

Johnův kámen

Ukazatel:

Johnův kámen - ukazatel

Postavení tohoto pomníčku není náhodné, ale představuje styk tří dřívějších polesí, a to včelanského, zátoňského a kubovohuťského. Stojí kousek pod bočním hřbetem Boubína a Pažení.

Prales Boubín

Vlastní území Boubínského pralesa je od roku 1966 oploceno na ochranu před jelení zvěří, jež v důsledku přemnožení ničila nárost mladých dřevin na území pralesa a znemožňovala obnovu pralesního porostu.

Prales Boubín

Ale jak vidíte, pohodlná procházka by to stejně nebyla.

Horské jezírko Boubín

Boubínské, nebo též Kaplické jezírko, ležící v nadmořské výšce 920m, bylo vybudováno v roce 1836 jako umělá nádrž pro umožnění plavby dřeva. Rozloha jezírka je 0,37ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje 4m.

Na spodní části hráze je dobře patrná úprava toku – vyložení dna i boků koryta kameny či kamennými deskami. Jezírko je napájeno Kaplickým potokem, jehož tok byl od nádrže upraven pro plavbu dřeva jako plavební kanál. O důkladnosti této úpravy svědčí i skutečnost, že ještě 12 let po II. světové válce zde bylo možno plavit dřevo z boubínských lesů.

Dnes již jezírko ztratilo svůj původní význam.

Horské jezírko Boubín

Jde o turistickou trasu, takže byste se ztratit neměli…

Rozcestník Boubín

Boubínský prales (920 – 1110 m) o rozloze 666,41 ha byl vyhlášen národní přírodní rezervací již v roce 1858.

Leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu.

Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 – 400 let.

Vojenský prostor Mokré

Lidi kradli dveře, okna, vnitřní vybavení, střechy…

Vojenský prostor Mokré

Jezdili, nakládali a vozili na stavbu svého domu.

Vojenský prostor Mokré

Pak přišli vandalové a zničili co šlo. Je to jako sport, bořit zdi, rozbíjet okna, likvidovat dlaždice.

Vojenský prostor Mokré

Nakonec nezbylo nic. Jen holé kostry ze železa a betonu. Nikdo tam nejezdí, jen hráči různých typů her.

Vojenský prostor Mokré

Ale vevnitř v budovách je to někdy nebezpečné. Chybějící schody, díry v podlahách a další pasti.

Vojenský prostor Mokré

Ale za návštěvu to stojí.

Vojenský prostor Mokré

Když projdete přes les, dostanete se k letišti Planá.

Vojenský prostor Mokré

Náhodně možná narazíte na bezdomovce, ale není to pro ně moc výhodné stanoviště, protože do města je to daleko.

Vojenský prostor Mokré

Je škoda, že ty prostory nikdo nedokáže nebo nechce využít.

Vojenský prostor Mokré

Nákupní zóna? Zábava, kluby? Těžko říct. Možná je to příliš drahé zbourat a něco tam postavit, případně nějakou část zrekonstruovat. Už dvacet let na to nikdo nesáhl.

Lom Amerika

Nachází se u obce Mořina v Českém krasu, poblíž hradu Karlštejn. Názvy jednotlivých lomů jsou druhotné a vzešly ze značné části z trampského prostředí. Konkrétně název Amerika je doložen pro samotu, nacházející se poblíž dolů, již z roku 1859.

Lom Amerika

V 19. století v Českém krasu vznikla řada nových vápencových lomů pro potřeby rozvíjejícího se průmyslu, zejména pak kladenských železáren a oceláren. V roce 1878 zde majitel hutí Pražská železářská společnost (Prager Eisen-Industrie Gesellschaft) se sídlem ve Vídni začal zavádět Thomasův způsob výroby oceli. Právě thomasování místních, dříve špatně hutnitelných rud znamenalo velkou konjunkturu pro celý kraj a značný nárůst těžby potřebných surovin (železná ruda, uhlí, vápenec, žáruvzdorné suroviny) a další související výroby. Vápenec se v hutích používal jako struskotvorné činidlo při výrobě surového železa a zásadité činidlo při výrobě oceli. Více z historie na Wikipedii.

Lom Amerika

Zajímavý web, který se věnuje lomům Amerika najdete na adrese www.lomy-amerika.cz

„Dno lomu je na úrovni 322 m n.m. (6.těžební patro). Po úroveň 5.těžebního patra tj. 335 m n.m. je zatopen a slouží jako rezervoár vody pro provoz R.D. Mořina.

Mezi etážová přeprava rubaniny byla prováděna prostřednictvím sjezdů. Na úrovni 5.těž. patra je chodba spojující lom s Trestaneckým lomem. Z tohoto tunelu vede svážná chodba na úroveň 3. těž.patra, která ústí v z. části lomu Východ (tzv. Dolní štola).“

Lom Amerika

Kolem roku 2000 byla okolím lomů vyznačena turistická značená trasa. Žlutě značená trasa č. 6161 o celkové délce 5 kilometrů vychází od Dubu sedmi bratří nedaleko Karlštejna k vyhlídce na západním okraji Malé Ameriky, pokračuje podél jižního okraje Malé Ameriky, pak severní stranou obchází areál Lomů Mořina i lom Mexiko, u východního konce lomu Mexiko z ní vychází odbočka k památníku politických vězňů u vyhlídky na lom, pak trasa pokračuje po severním okraji Velké Ameriky až k velkému parkovišti a silnici a pak k jihu do Mořiny.

Rybník Svět

Současný rybník má rozlohu 201,3 ha a nachází se na jižním okraji města Třeboně.

Rybník Svět

Objem nádrže činí 3325 tisíc m3. Při povodni v roce 2002 však dokázal zadržet 10 – 11 miliónů m3 vody.

Rybník Svět

Rybník je hojně využíván k rekreačním účelům. Koupání, výlety na lodích, sportovní rybolov a jak je vidět, v zimě také bruslení.

Rybník Svět

Marihuana - konopí

Výslednému produktu se potom říká marihuana, tráva, ganja atd. Jde o lehkou drogu, v Česku do určité míry tolerovanou.

Marihuana - konopí

Můžete mít u sebe pouze množství pro svou osobní potřebu.

Marihuana - konopí

A to je zhruba 10 jointů.

Marihuana - konopí

Pěstování dovoleno není, protože se jedná o výrobu této drogy.

Klokan

Zastupují tam roli afrických kopytníků a stejně jako oni spásají trávu, okusují listy keřů a sdružují se do někdy početných skupin.

Klokan

Při pastvě se pohybují po všech čtyřech, hrozí-li však nebezpečí, prchají skoky dlouhými 10m a vysokými 3 metry.

Před nepřáteli se brání kopáním zadníma nohama, ale rozmíšky mezi sebou samci řeší boxováním malými předními končetinami.

Během poledních hodin ospale odpočívají ve stínu a ochlazují se tak, že si olizují předloktí.

Klokani

Na poslední fotce si všimněte samice vlevo, která má v kapse na břiše mládě. Všimněte si také, že samec vpravo kapsu vůbec nemá.

Na prvním snímku je vidět centrum. Ten pěkný velký dům je Komerční banka a ten zubatý žlutý jakoby přes ulici jsou Masné Krámy.

České Budějovice - centrum

Na další fotce je pohled zhruba severním směrem. Vysoký hotel Gomel v pravé části a Koldům postavený do tvaru písmena „V“ je zhruba uprostřed.

České Budějovice

Čtvercové náměstí a Radnice.

České Budějovice - náměstí

A pokračujeme pohledy do centra:

České Budějovice - centrum

České Budějovice

České Budějovice

České Budějovice

Směrem do sídlište Šumava a Máj.

České Budějovice

A zpátky na náměstí.

České Budějovice - náměstí

Detail Radnice:

České Budějovice - Radnice

Na další stránce najdete ještě pár fotek z centra.

České Budějovice

Na první fotce je vidět obchodní dům Prior ještě na staré Lannovce. Uprostřed široké pěší zóny byly květináče s keři a stromy.

České Budějovice - Lannova třída

Na druhé fotce výše je pohled od nádraží. Na fotografii následující vidíte prakticky totéž, co na snímku prvním, ovšem z blízka.

České Budějovice

A odtud už je Lannova třída v novém. Keře jsou pryč, stejně tak původní stromy, které jsou nahrazeny novými.

České Budějovice - Lannova třída

Lannovka je světlejší a vypadá širší.

České Budějovice - Lannova třída

Jeden pruh je vyhrazen pro letní zahrádky kaváren. Teprve později se přišlo na to, že tu ani tolik kaváren není a pruh zůstane neobsazen.

Toto je údajně nejstarší dům v Českých Budějovicích.

České Budějovice - nejstarší dům

Slepé rameno. V létě se tu jezdí na lodích.

České Budějovice

Trochu nezajímavá fotka, most přes Vltavu.

České Budějovice

A další, symbol nákupního domu Družba.

České Budějovice - Družba

Zamrzající voda v kašně na náměstí.

České Budějovice - kašna

Na další straně pokračujeme….

Vidlicový smrk

Byl poražen jako odumřelý strom na jaře 2005, odumřel v létě 2004. Hlavní příčinou bylo dlouholeté napadení tesaříkem, jehož larvy poškozovaly dřevo a borku ve vertikálním pásu, který se asi 8 let stále rozšiřoval a prodlužoval. Na jaře v roce 2005 zůstalo zachováno vodivé pletivo o šířce 40cm. Tak malý rozsah živé tkáně neby schopen udržet při životě velkou korunu smrku.

Vidlicový smrk

Smrk byl vysoký 58,85m a starý asi 350 let. Průměr kmene 1,3m nad terénem dosahoval 142,4cm a jeho obvod 446cm. Objem dřeva dosáhl 32,26m3. Průměrná šířka přírůstku na poloměru se pohybovala kolem 2,41 mm/rok, zatímco přírůstky během života smrku byly spíše vyšší, posledních 50 let před odumřením se výrazně snížily a jejich šířka klesla pod 1mm/rok.