Fotozin.cz » Místa

Proměny Dívčího Kamene

admin — Sun, 23 Oct 2011 08:30:15 +0000

Dívčí Kámen, zřícenina hradu Rožmberků, se mění. Stále stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy poblíž Třísova (Křemže, České Budějovice), ale při jeho návštěvě se platí vstup. Za peníze jsou poté prováděny úpravy a opravy, které se ovšem nemusí líbit úplně každému.

Dívčí Kámen se spoustou laviček

Za vstupné při návštěvě se platí 30 Kč, což je dost vysoká částka na to, že kromě zříceniny není k vidění nic dalšího. Ještě před několika lety byl vstup zdarma a osobně nemohu říct, že by vybírání peněz nějak zlepšilo celkový zážitek. Spíš naopak.

Dívčí Kámen - zátarasy

Z Dívčáku se stává turistická atrakce se vším, co k tomu patří. Tedy zátarasy v místech, kam je zakázáno chodit, hodně odpadkových košů a hodně dřevěných laviček pro znavené výletníky. Tedy nic, co člověk skutečně potřebuje. A všechno, co kazí dojem z trosek středověkého hradu.

Dívčí Kámen

Lešení celou scenérii jenom dokresluje.

Dívčí Kámen - lešení

Toto je místo, kde jsem jako kluk spával. Pravda, bylo to trochu nebezpečné…

Dívčí Kámen

Teď se tam ale dokonce chodí po schodech, takže nikomu opravdu nic nehrozí.

Dívčí Kámen - dřevěné schody

Dívčí Kámen je ukázkou komerčního přístupu. Samozřejmě – někdo může namítat, že by zřícenina za nějaký ten čas spadla úplně a je potřeba se o ni starat, ale jsem přesvědčen o tom, že by to šlo s úplně jiným přístupem.

Na lodi po Vltavě – Vltavská cesta

admin — Fri, 17 Sep 2010 23:18:40 +0000

České Budějovice – Vodní cesta po Vltavě (z Českých Budějovic až k soutoku s řekou Labe) by měla být dokončena již v roce 2013. Již příští sezonu bude ale možné jezdit lodí z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou, fotografie v tomto článku pocházejí z krátké cesty od obratiště pod Jiráskovým jezem a přístaviště Lannova loděnice.

Přivazování lodi u mola.

Vodní cesta Vltava - na lodi

Řízení lodi

Lannova loděnice stála tak pár desítek milionů korun.

Lannova loděnice z boku

Lannova loděnice

Lannova loděnice - přijíždí loď

Lannova loděnice

Obratiště - Jiráskův jez

Na lodi

: Cesta po Vltavě

Vodní cesta, to není jen úprava samotné řeky, ale také potřebné dopravní značení.

Značky na mostě

Hned za městem je příroda, co jiného v Českých Budějovicích čekat.

Řeka Vltava

Za padesát minut cesty tento lodní motor spotřebuje 4 litry benzínu.

Motor lodi

Tato značka říká, že k soutoku s Labem je to po řece 236 kilometrů.

Značka

Výhled z lodi

První úsek, tedy cesta na Hlubokou, bude stát 740 milionů korun. Celá akce je spolufinancována Evropskou unií (629 milionů).

Po dokončení v roce 2013 bude Vltavská cesta napojena na rozsáhlou síť evropských cest. Řeka bude splavná pro lodě s délkou 38,5 metru a ponorem 1,3 metru.

Boubínská rozhledna

admin — Sat, 03 Jul 2010 13:41:31 +0000

Jde o stavbu dřevěné rozhledny vysoké 21 metrů, umístěné na vrcholu Boubína (Boubínský prales), nacházejícím se na katastrálním území Včelná – OÚ Buk. Nástupní místo na věž je na úrovni cca 1360 metrů nad mořem. Po dřevěném schodišti, umístěném v ose věže se turista dostane až na ochoz, umístěný v sedmém nadzemním podlaží.

Na rozhlednu vede cesta lesem:

Schody do lesa

Je ohraničená a výletníci tak nezasahují do okolního lesa.

Cesta lesem

Většinu cesty má i dřevěnou podlahu.

Cesta lesem

Věž je v základně široká 7×7 metrů a ve vrcholové části se zužuje na šířku 4×4 metry. Nosné konstrukce ze smrkové tlakově impregnované kulatiny o průměru 20cm jsou ukotveny na čtyřech železobetonových patkách obložených sbíraným kamenem.

Rozhledna v mlze

Skelet je vzájemně provázán ocelovými styčníky spojenými šrouby. Věž má na vstupu opláštění se dveřmi zajišťujícími bezpečný přístup na věž.

Vchod na rozhlednu

Investorem a zadavatelem stavby je pod hlavičkou sdružení obcí Horní Vltava – Boubínsko obec Kubova huť. Konečná cena stavby se i díky průtahům s realizací a navýšení DPH pro stavební práce vyšplhala na cca 3 miliony Kč.

Rozhledna Boubín

Citováno z informační tabulky na vrcholu rozhledny:

Přestože jsme obdrželi dotace a sponzorský dar, připadá stále podíl na naši malou obec takřka 900 000 Kč.

Z toho důvodu se na Vás obracíme s prosbou o zvážení možnosti poskytnout příspěvek na stavbu rozhledny. Každý příspěvek pro nás bude velmi cenný jak z hlediska finančního, tak i po stránce morální.

Přispět na stavbu rozhledny je možné přispět zde na místě, nebo zaslat na zvláštní účet Obce Kubova Huť zřízený u České spořitelny: 644 899 349 / 800. Předem děkujeme a doufáme, že Boubínská rozhledna bude vždy jen a jen přínosem pro náš region. S hezkým pozdravem Zbyněk Klose, starosta obce Kubova Huť.

Boubínská rozhledna

Z rozhledny je pěkný výhled, ale bohužel ne v zimním období plném mlh.

Výhled

V dálce je vidět Temelín.

Dívčí Kámen

admin — Mon, 15 Mar 2010 15:53:13 +0000

Dívčí kámen (Maidstein, Menštejn, lidově též Dívčák) byl impozantní rožmberský hrad, který stával na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy. Zůstala z něj rozsáhlá zřícenina, zaujímající nejjihovýchodnější výběžek katastru městyse Křemže mezi levými břehy obou toků. Současně se jedná i o stejnojmenný název přírodní rezervace, která se kolem zříceniny hradu rozkládá.

19 fotek, které nepotřebují žádný další komentář.

Dívčí Kámen

Vstupní brána

Dívčí Kámen

Cestou k bráně

Dívčí Kámen

Od jisté doby se za vstup něco platí. Ale jenom v teplých měsících, kdy na Dívčák míří hodně turistů.

Dívčí Kámen

Dívčí Skála

admin — Sun, 14 Mar 2010 15:39:21 +0000

Dívčí Skála je srázný skalní ostroh, téměř kolmá stěna z granulovité ruly, mezi Křemežským potokem a vpravo Vltavou. Výška je 70 metrů, šířka jen 20 metrů.

Dívčí Skála

Na Dívčí Skálu se můžete sami podívat, pokud navštívíte zříceninu hradu Dívčí Kámen.

Dívčí skála

Volary

admin — Mon, 15 Feb 2010 20:47:16 +0000

Volary se nachází 16 kilometrů od Prachatic na jihu Čech. Leží na hranici Národního parku Šumava. Jméno města je německého původu a je zřejmě odvozeno od lesů, které toto město obklopují.

Volary mají 4000 obyvatel a jsou významným komunikačním centrem Šumavy a střediskem turistického ruchu.

Volary

Kleť

admin — Sat, 13 Feb 2010 23:45:15 +0000

Kleť je nejvyšší horou Blanského lesa (nadmořská výška 1083 m n.m.). Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic. Zanedlouho vyjde článek na Cestopisu a zde jsou k němu fotky.

Nádraží Holubov

Pokud jedete vlakem vystoupíte na nádraží v Holubově. Kleť je vidět z dálky i když pojedete autem.

Kleť z dálky

V obou případech se také nakonec dostanete na parkoviště.

Parkoviště pod Kletí

A odtud už to není daleko pod lanovku.

Pod Lanovkou

Pokud se rozhodnete jít pěšky, na sněhu se vám půjde dost špatně.

Skoro na rozhledně Kleť

Nahoře (i na hoře) najdete rozhlednu (Josefova věž).

Rozhledna Kleť

I s restaurací, horskou chatou (Tereziina chata).

Rozhledna a horská chata

Kromě toho tam najdete ještě hvězdárnu, televizní vysílač…

Televizní vysílač Kleť

… a sluneční hodiny, které jsou kvůli okolním stromům pořád ve stínu.

Sluneční hodiny

Po cestě zpátky vás čeká nádherný výhled.

Výhled

Cesta pod lanovkou ale není příliš bezpečná, zvlášť v zimě.

Po cestě dolů z Kleti

Pokud se rozhodnete na Kleť vyrazit, podívejte se na cestopisnou mapu, jestli už tam není článek.

Český Krumlov v noci

admin — Sat, 06 Feb 2010 02:47:33 +0000

Český Krumlov je krásné město. I v noci. Zde jsem fotil město i zámek z nedalekého kopce

Český Krumlov v noci

Johnův kámen

admin — Wed, 27 Jan 2010 19:34:28 +0000

Je trojhranný kamenný obelisk, tyčící se asi 2km pod vrcholem Boubína na turistické cestě na Kubovu Huť. Byl postaven na památku vimperského lesního Josefa Johna, který se zasloužil o záchranu Boubínského pralesa a Lukenské cesty.

Johnův kámen

Ukazatel:

Johnův kámen - ukazatel

Postavení tohoto pomníčku není náhodné, ale představuje styk tří dřívějších polesí, a to včelanského, zátoňského a kubovohuťského. Stojí kousek pod bočním hřbetem Boubína a Pažení.

Prales Boubín

admin — Tue, 26 Jan 2010 18:54:19 +0000

Slyš velký zákon, ten ať tvůj krok řídí, buď strážcem stromů, květů, zvířat, lidí a netkni se jich nešetrnou dlaní, která z neznalosti mnohdy krutě zraní.

Prales Boubín

Vlastní území Boubínského pralesa je od roku 1966 oploceno na ochranu před jelení zvěří, jež v důsledku přemnožení ničila nárost mladých dřevin na území pralesa a znemožňovala obnovu pralesního porostu.

Prales Boubín

Ale jak vidíte, pohodlná procházka by to stejně nebyla.

Horské jezírko Boubín

Boubínské, nebo též Kaplické jezírko, ležící v nadmořské výšce 920m, bylo vybudováno v roce 1836 jako umělá nádrž pro umožnění plavby dřeva. Rozloha jezírka je 0,37ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje 4m.

Na spodní části hráze je dobře patrná úprava toku – vyložení dna i boků koryta kameny či kamennými deskami. Jezírko je napájeno Kaplickým potokem, jehož tok byl od nádrže upraven pro plavbu dřeva jako plavební kanál. O důkladnosti této úpravy svědčí i skutečnost, že ještě 12 let po II. světové válce zde bylo možno plavit dřevo z boubínských lesů.

Dnes již jezírko ztratilo svůj původní význam.

Horské jezírko Boubín

Jde o turistickou trasu, takže byste se ztratit neměli…

Rozcestník Boubín

Boubínský prales (920 – 1110 m) o rozloze 666,41 ha byl vyhlášen národní přírodní rezervací již v roce 1858.

Leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu.

Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 – 400 let.

Vojenský prostor v Mokrém

admin — Sat, 23 Jan 2010 14:12:33 +0000

Kdysi za minulého režimu byla v Mokrém vystavěna vojenská základna. Pak přišla revoluce, objekt nebyl dokončen a již existující vybavení bylo rozkradeno.

Vojenský prostor Mokré

Lidi kradli dveře, okna, vnitřní vybavení, střechy…

Vojenský prostor Mokré

Jezdili, nakládali a vozili na stavbu svého domu.

Vojenský prostor Mokré

Pak přišli vandalové a zničili co šlo. Je to jako sport, bořit zdi, rozbíjet okna, likvidovat dlaždice.

Vojenský prostor Mokré

Nakonec nezbylo nic. Jen holé kostry ze železa a betonu. Nikdo tam nejezdí, jen hráči různých typů her.

Vojenský prostor Mokré

Ale vevnitř v budovách je to někdy nebezpečné. Chybějící schody, díry v podlahách a další pasti.

Vojenský prostor Mokré

Ale za návštěvu to stojí.

Vojenský prostor Mokré

Když projdete přes les, dostanete se k letišti Planá.

Vojenský prostor Mokré

Náhodně možná narazíte na bezdomovce, ale není to pro ně moc výhodné stanoviště, protože do města je to daleko.

Vojenský prostor Mokré

Je škoda, že ty prostory nikdo nedokáže nebo nechce využít.

Vojenský prostor Mokré

Nákupní zóna? Zábava, kluby? Těžko říct. Možná je to příliš drahé zbourat a něco tam postavit, případně nějakou část zrekonstruovat. Už dvacet let na to nikdo nesáhl.

Lom Amerika

admin — Sat, 09 Jan 2010 18:14:37 +0000

Amerika je název pro soustavu jámových vápencových lomů v Českém krasu, které jsou propojené podzemními štolami. Mezi nejznámější patří Velká Amerika, Malá Amerika a Mexiko, několik dalších větších i menších lomů se nachází v okolních lesích.

Lom Amerika

Nachází se u obce Mořina v Českém krasu, poblíž hradu Karlštejn. Názvy jednotlivých lomů jsou druhotné a vzešly ze značné části z trampského prostředí. Konkrétně název Amerika je doložen pro samotu, nacházející se poblíž dolů, již z roku 1859.

Lom Amerika

V 19. století v Českém krasu vznikla řada nových vápencových lomů pro potřeby rozvíjejícího se průmyslu, zejména pak kladenských železáren a oceláren. V roce 1878 zde majitel hutí Pražská železářská společnost (Prager Eisen-Industrie Gesellschaft) se sídlem ve Vídni začal zavádět Thomasův způsob výroby oceli. Právě thomasování místních, dříve špatně hutnitelných rud znamenalo velkou konjunkturu pro celý kraj a značný nárůst těžby potřebných surovin (železná ruda, uhlí, vápenec, žáruvzdorné suroviny) a další související výroby. Vápenec se v hutích používal jako struskotvorné činidlo při výrobě surového železa a zásadité činidlo při výrobě oceli. Více z historie na Wikipedii.

Lom Amerika

Zajímavý web, který se věnuje lomům Amerika najdete na adrese www.lomy-amerika.cz

„Dno lomu je na úrovni 322 m n.m. (6.těžební patro). Po úroveň 5.těžebního patra tj. 335 m n.m. je zatopen a slouží jako rezervoár vody pro provoz R.D. Mořina.

Mezi etážová přeprava rubaniny byla prováděna prostřednictvím sjezdů. Na úrovni 5.těž. patra je chodba spojující lom s Trestaneckým lomem. Z tohoto tunelu vede svážná chodba na úroveň 3. těž.patra, která ústí v z. části lomu Východ (tzv. Dolní štola).“

Lom Amerika

Kolem roku 2000 byla okolím lomů vyznačena turistická značená trasa. Žlutě značená trasa č. 6161 o celkové délce 5 kilometrů vychází od Dubu sedmi bratří nedaleko Karlštejna k vyhlídce na západním okraji Malé Ameriky, pokračuje podél jižního okraje Malé Ameriky, pak severní stranou obchází areál Lomů Mořina i lom Mexiko, u východního konce lomu Mexiko z ní vychází odbočka k památníku politických vězňů u vyhlídky na lom, pak trasa pokračuje po severním okraji Velké Ameriky až k velkému parkovišti a silnici a pak k jihu do Mořiny.

Rybník Svět v zimě

admin — Fri, 08 Jan 2010 19:18:14 +0000

Rybník Svět je dílem Jakuba Krčína z Jelčan. Vznikl mezi lety 1571-73 původně jako rybník Nevděk s rozlohou 380 ha. Po povodni v roce 1611 byl ale rozdělen na rybník Opatovický a Svět. Zde pár fotek zamrzlého rybníka a několika bruslících lidí.

Rybník Svět

Současný rybník má rozlohu 201,3 ha a nachází se na jižním okraji města Třeboně.

Rybník Svět

Objem nádrže činí 3325 tisíc m3. Při povodni v roce 2002 však dokázal zadržet 10 – 11 miliónů m3 vody.

Rybník Svět

Rybník je hojně využíván k rekreačním účelům. Koupání, výlety na lodích, sportovní rybolov a jak je vidět, v zimě také bruslení.

Rybník Svět

Jižní Itálie

admin — Tue, 05 Jan 2010 13:51:11 +0000

Fotografie Itálie, Neapole. Článek o Itálii, pro který jsou určeny, najdete na Cestopis.eu.

Tzv. Vajíčkový hrad v Neapoli

Tradiční neapolská ulička

Pompeje

Pobřeží Amalfi

Neapol

Chrám v Paestu

Capri

Velikonoční průvod

Stanice koněspřežní dráhy

admin — Wed, 30 Dec 2009 14:13:45 +0000

A máme tu ještě jednu fotku z Českých Budějovic. Národní kulturní památku – Stanici koněspřežní dráhy, která vedla z Českých Budějovic do Lince.

Stanice koněspřežní dráhy

Na Wikipedii se o ní píše:

Koněspřežná dráha (koňka) byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené po lehkém železnižním svršku koňským potahem. Byly budovány počátkem 19. století po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce 1825 dráha České Budějovice–Linec, první veřejná železnice na evropském kontinentě.